Tvarované živé ploty
.jpg)
Všechny živé ploty v zahradách geometricky řešených, a tedy i v renesančních a barokních parcích, musí být pravidelně sestřihovány do přísných forem. Často bývají vysazovány i v domácích zahradách buď přímo jako ohraničení pozemku, nebo jako doplněk plotu z drátěného pletiva, a to zvláště u zahrádek před domem. Přestože jejich ošetřování je pracnější a nákladnější než ošetřování živých plotů netvarovaných, mají tu výhodu, že zabírají méně půdy, neboť jsou vždy užší a při správné volbě druhů vytvářejí poměrně velmi brzy hladké, husté a dokonale kryjící zelené stěny. Ačkoliv k vysazení volně rostoucích živých plotů jsou vhodné skoro všechny hustě rostoucí dřeviny, je výběr pro tvarované živé ploty omezen jen na takové druhy, které snášejí hluboký řez. Jsou to všechny listnáče a jehličiny, které vytvářejí normálně husté a uzavřené koruny s jemným olistěním.
Nepřihlížíme k tomu, zda krásně kvetou nebo bohatě plodí, neboť největší část výhonů s květnými poupaty stejně přijde při řezu nazmar. Pravidelně prováděným tvarovacím řezem dosahujeme toho, že při zakrácení konečných výhonků donutíme rostlinu k vytváření velkého počtu vedlejších výhonů [ze spících oček), a tím k houstnuti povrchu živého plotu, takže je stejnolitý, hladký a hustý. Na tomto pravidelně opakovaném řezu velmi záleží, neboť jakmile bychom jeden rok vynechali, nové letorosty by dorostly do své normální délky, přitom by se jen málo rozvětvily a nasadily by málo obrostu, čímž by ovšem povrch ztratil na své hustotě. Náprava takového zanedbaného řezu je obtížná, neboť starší větévky jsou jednak tvrdší, jednak málo obrůstají, a kromě toho přichází nazmar hojně listů, čímž rostliny slábnou. Trvá li toto zanedbání po několik let, nedá se již živý plot spravit a musí být vysazen znovu.