Zakládáme živý plot

Aby byl živý plot opravdovou výzdobou zahrady, musí stále tvořit souvislou, pěkně olistěnou a tím i dobře uzavřenou a stejnoměrně hustou plochu. Je proto důležité volit takový druh, jemuž plně vyhovují dané klimatické a půdní podmínky, ale uvážit i to, že jednotlivé exempláře nebudou mít nikdy takovou možnost rozvoje jako solitéry nebo rostliny rostoucí ve volných skupinách, nýbrž že si budou vzájemně ubírat místo jak svým kořáním, tak i nadzemními částmi. Máli přesto vydržet živý plot v dobrém stavu po několik desetiletí, musíme mu zvlášť pečlivě připravit půdu, zásobit ji živinami a za dlouho trvajícího sucha i zalévat. Zvlášť pečlivě musí být připravena půda pro tvarované živé ploty, které nutíme pravidelně opakovaným sestřihováním ke stálé obnově náhradních orgánů, takže vyčerpávají z půdy živiny ve zvýšené míře. Živé ploty musí mít také dostatek volného prostoru. Nesmějí se vysazovat pod koruny stromů ani do blízkosti stromů vytvářejících dlouhé a mělké kořeny (jako např. topolů). Není tím řečeno, že by živý plot nemohl být vysazen do zastíněné části zahrady, např.  mahónie a Ribes alpinum snesou zastínění dobře, ostatní druhy však mohou být vysazeny jen na místo zastíněné stínem vrženým (např. domem nebo vzdáleným stromem). Nikdy však nesmí být část živého plotu na výsluní a část ve stínu, neboť by se nevyvíjel stejnoměrně. Vysazujeme li živý plot (zvláště z jehličin) do těsného sousedství s květinovým záhonem, zabráníme prorůstání kořenů vložením asi 30 cm širokého pruhu asfaltového papíru, který ve vzdálenosti asi 20 cm od budoucí šířky živého plotu vkládáme po celé délce příkopu souvisle na jeho vnější stěnu a pak jej obsypáváme zemí, do níž budeme křoviny vysazovat. Je nejvýhodnější vkládat tento pás již při hloubení příkopu, a to tak, aby jeho hořejší okraj byl asi 5 cm zakryt zemí.